Školili, školili…a řepu přesto nevytáhli

banner4

Pohádka o tom, jak malá myška pomohla babičce a dědečkovi vytáhnout velkou řepu a jak to vůbec dokázala

Babička s dědečkem vypěstovali velkou řepu. Zima se blížila a oba věděli, že potřebují řepu co nejdříve vytáhnout a dostat do komůrky, aby v zimně neumřeli hlady.  Jenže když ji chtěli vytáhnout, zjistili, že je tak velká, že se jim nedaří ji vytáhnout, ať táhli jak táhli. A tak tam stáli, hlavy dohromady a přemýšleli, přemýšleli, jak by to udělali, aby řepu vytáhli.

A tu dědečka napadlo, že by mohli zavolat vnučku. Vnučka se podívala na tu obrovskou řepu a úplně se lekla. „Na takový úkol ale babičko a dědečku potřebuji zlepšit komunikační dovednosti. Každý, kdo takový kurz absolvuje je mnohem výkonnější!“ A protože babička s dědečkem chtěli, aby se vnučka rozvíjela, dali jí košíček, jídlo, pití, kapesné na cestu a poslali ji na školení komunikačních dovedností.

A tak vnučka vyrazila na cestu a babička s dědečkem si zatím sedli do stínu, a čekali, až se vnučka naučí efektivní komunikaci a pomůže jim ve vytahování řepy. Seděli den, dva, tři a čekali. Jednoho dne se vnučka objevila, plná dojmů, nadšená ze školení a ze všech úžasných myšlenek, které si přinesla s sebou. Nejdříve vše prodiskutovali, vyúčtovali všechny výdaje a když se přiblížilo k večeru,  rozhodli se řepu vytáhnout.

A tak dědeček chytil řepu, babička dědu, vnučka babičku. A táhli táhli….ale řepu nevytáhli.

Znovu dali hlavy dohromady a pak někoho napadlo, že by mohli zavolat pejska. Pejsek se podíval na řepu a zděsil se. „Cože? Takovou řepu? Takovou řepu jsme nikdy na dvorku neměli. Potřebuji se na to připravit. Potřebuji školení prezentačních dovedností, abych vám všem mohl efektivně vysvětlit, co budeme dělat.“  Babička s dědečkem věděli, že řepa není jednoduchý úkol, a tak se rozhodli se, že pošlou i pejska na školení – tentokrát prezentačních dovedností, jak si přál.

A tak dali pejskovi košíček, jídlo, pití, kapesné na cestu a pejsek vyrazil na cesty. Babička s dědečkem a vnučkou si zase sedli do stínu, a čekali na návrat pejska, který měl nyní s novými prezentačními dovednostmi zlepšit výkon jejich stále slabého týmu. A tak seděli a čekali. Den, dva, tři…celý týden. Když se pejsek vrátil, byl jako vyměněný. Cokoliv jim vysvětloval, bylo úžasné. Najednou kromě štěkání uměl vše připravit i s obrázky, a jak se při tom vysvětlování uměl postavit čelem a ne zády! Jedna radost. Babička s dědečkem měli radost, že se jim vyškolený pejsek vrátil s takovými úžasnými dovednostmi a čekali, že teď už to s řepou půjde jako po másle.

Večer se blížil kvapem a tak se rychle pustili do vytahování řepy – dědeček popadl řepu, babička dědečka, vnučka babičku, pejsek vnučku – táhli, táhli….jenže řepu zase nevytáhli, ať komunikovali, jak komunikovali!

Babička s dědečkem už byli celí nešťastní, že pořád ne a ne řepu vytáhnout. Co budou dělat v zimě, když nebudou zásoby? A tak zase přemýšleli, přemýšleli, až někoho napadlo zavolat kočičku. Kočička byla velmi chytrá, takže bude určitě tou nejlepší posilou do týmu.

Kočička, když slyšela, co se chystá, a kde byla vnučka a pejsek, hned si sama řekla o školení na zvládání stresu. To není totiž žádná sranda stát za vnučkou a za pejskem a pokoušet se vytáhnout řepu! Už to zažila vloni a byl to hrozný stres. Babička s dědečkem pro takový požadavek měli pochopení. Dali kočičce, stejně jako vnučce a pejskovi, košíček, jídlo, pití a kapesné a vyslali ji na školení o zvládání stresu.

Sedli si znovu do stínu a čekali. Kočička asi byla hodně vystresovaná z práce na statku, takže čekali opravdu dlouho. Čekali týden, čekali druhý. Až se jednoho dne kočička objevila a byla jako by ji někdo vyměnil. Jenom si spokojeně předla. Celý den jim vyprávěla, jak to bylo úžasné školení a jaké všechny techniky proti stresu se naučila a jak už nikdy, ale opravdu nikdy, nebude ve stresu a v nepohodě.

Sluníčko už skoro zapadalo, když se dostali k práci. Dědeček popadl řepu, babička dědečka, vnučka babičku, pejsek vnučku, kočička pejska, táhli, táhli a řepu ani teď nevytáhli!

Opodál stála myška, která celou do dobu potichu sledovala, jak se babička s dědečkem snaží, jak se zmenšují zásoby ve spižírně, jak mizí kapesné v domácí kasičce, jak se blíží zima a řepa pořád sedí na stejném místě. Viděla také, jak si vnučka, pejsek a kočička běhají po všech těch úžasných školeních, ale řepa se ani nehne.

Přišlo ji zvláštní, proč všichni někam jezdí, a nezkusí tu řepu vytáhnout jiným způsobem, jako to dělali jiná babička s dědečkem na sousedním políčku. Nebo sedláci na tom ještě vzdálenějším. Myška už poběhala spoustu políček a naučila se tam různé techniky, jak řepu vytáhnout rychle a efektivně.  Nakonec se jí babičky a dědečka zželelo, když viděla, jak se snaží a vnučka s pejskem a kočičkou stále provádí cvičení na odbourání stresu a snaží se vykomunikovat, jak by bylo nejlepší řepu vytahovat.

Během pár chvilek myška poradila babičce a dědečkovi pár „fíglů“, které viděla jinde – třeba to, že stačí trochu hlíny kolem řepy dát pryč, aby nebránila pohybu řepy do strany,  přehodit kočičku s pejskem a vnučkou, aby táhli silněji, protože vnučka tak bude mít lepší přehled i o pejskovi i o kočičce. A to nebylo zdaleka všechno.

Takových drobných změn ji napadlo za dobu pozorování celá řada. Výsledek se dostavil takřka okamžitě.

Jakmile babička s dědečkem trochu vyladili svůj tým a to, kde kdo stojí a co tam dělá,  babička rozdala všem pokyny co má kdo a kdy udělat, dědeček zavelel, všichni zatáhli a řepa byla najednou venku!

Všichni se tam váleli na zemi – řepa, dědeček, babička, vnučka, pejsek i kočička a byli moc rádi , že nakonec v zimně neumřou hlady a komůrka bude plná zásob.

A myška? Ta už dnes zase běhá někde jinde a dívá se na to, jak nějaká babička s dědečkem táhnou, táhnou a nevytáhnou.  A když to snažení chvilku pozoruje, tak většinou přijde s nějakým dobrým nápadem, jak to udělat lépe a rychleji. Nepotřebuje ani košíček, ani svačinku a babička s dědečkem nemusí sedět ve stínu a čekat, až se ostatní vrátí ze školení.

A pokud i vy cítíte, že potřebujete pohnout s velkou řepou, podívejte se kolem, jestli náhodou nevidíte nějakou šikovnou myšku, která by vám mohla pomoci nalézt rychlé a efektivní řešení. Rozhodně toho nebudete litovat stejně, jako nelitovali babička  a dědeček.

 

Share Button
Print Friendly

Nebyly přidány žádné komentáře.

Zanechte komentář

Musíte být přihlášen pro přidání komentáře.